Géniové dneška
Je vysoké IQ pro dítě prokletí, které je odstavuje od ostatních lidí nebo cesta ke štěstí? A jak s nimi pracovat? To jsou otázky, na které se těžko odpovídá a kterými se zabývají odborníci v mnoha institucích.
Co je to vlastně IQ a lidská inteligence?
V literatuře se uvádí, že inteligenční kvocient, zkráceně IQ, je veličina používaná jako výstup standardizovaných testů k popisu inteligence člověka v poměru k ostatní populaci. Základní definici popsal v roce 1912 německý psycholog William Stern. Nejčastěji je používána škála s průměrem v dané populaci 100 a směrodatnou odchylkou 15.
Lidská inteligence je soubor vlastností, které se začínají projevovat již od novorozeneckého věku a částečně i v průběhu nitroděložního vývoje. Od narození máme schopnost vnímat své okolí a učit se logickým vztahům typu příčina – následek. Dítě se učí manipulovat s předměty a tak využívat možnosti svého okolí. Učí se taky sociálnímu chování – rozeznává své blízké a už od druhého týdne se na lidi usmívá. Také vrozená je schopnost dětí učit se jazyku.
Tyhle procesy se zdají být naprosto přirozené a automatické, chybí-li však dostatek podnětů z prostředí, hlavně prostřednictvím správné výchovy, nerozvíjí se dál. Výchova tedy sehrává důležitou roli v rozvoji vrozené inteligence.
To, že si rodiče s dětmi povídají a oceňují jejich pokroky, významně ovlivňuje výsledky dětí. Svědčí o tom případy takzvaných vlčích dětí, které vychovávala několik prvních let života zvířata. Tyto děti nebyly po návratu mezi lidi schopné naučit se lidské řeči ani jiným společenským návykům.
Jsou však jiné děti, které už v raném věku vykazují neuvěřitelné znalosti. Například nejmladším členem Mensy v britské historii je malá holčička Elise Tan-Roberts. Byla přijata v roce 2009, když jí byly dva roky a čtyři měsíce (845 dní). Její IQ je 156.
A tady jsou příběhy dalších geniálních dětí (zpracováno dle mensa.org.uk):
Oscar Wrigley
Když dokončil jako dvouletý Stanford-Binetův inteligenční test, vypukl v londýnském informačním centru nadaných dětí poprask. Výsledky ukazovaly IQ vyšší než 160. Ve věku dva roky, pět měsíců a jedenáct dní ho s radostí přijali do britské Mensy.
Možná je to nejchytřejší člověk na planetě. Oba rodiče mají přitom průměrnou inteligenci, ovšem strýc z matčiny strany byl prý také „zázračné“ dítě, získal univerzitní diplom z výpočetní techniky ve třinácti letech. Oscar začal mluvit jako devítiměsíční miminko. V roce a půl si při koupání opakoval abecedu. Ve dvou letech, kdy má většina dětí slovní zásobu okolo padesáti slov, jich zvládal tisícovku.
Zatímco Oscarovi vrstevníci objevují hry na pískovišti, on si čte o přírodě nebo o starověkém Římě. A navíc má vynikající hudební sluch. Skládá klasické hudební symfonie a dokáže poslechem rozeznat jednotlivé nástroje.
Saffron Pledger
Do školy začala chodit v roce a půl. Už v tomto věku uměla také psát, počítat do padesáti a řešit jednoduché matematické úlohy (chytrá je asi po tatínkovi Dannym, vynikajícím matematikovi a programátorovi). Dětské testy IQ zkusila Saffron ve třech letech a mezi sedmiletými školáky patřila k nejlepším. Dosažené skóre 140 ji činí chytřejší než 98 % populace.
Victoria Cowie
Má IQ vyšší než Albert Einstein nebo Stephen Hawking a pochází z Velké Británie. V oficiálním Mensa testu dosáhla 162 bodů, což rodiče ohromilo, i když věděli, že je chytrá. Při nástupu do mateřské školky četla jako sedmiletá školačka. Má stejné záliby jako její vrstevníci – ráda plave, miluje tanec a divadlo, hudbu. Na rozdíl od většiny dětí ale také hraje na klavír, violoncello a saxofon a má načteno stejně knížek jako průměrný vysokoškolák. Ve škole vyniká v každém předmětu. Na základě výsledků IQ testu dostala přezdívku Malá Miss Einstein, ale také nabídku stipendia od čtyř prestižních soukromých škol.
Gregory Smith
Američan řešil rovnice a opravoval gramatiku svých rodičů už jako dvouletý. Učivo základní školy zvládl za tři roky. To už byl přesvědčený vegetarián. V deseti letech nastoupil na univerzitu ve Virginii, o dva roky později byl jako řečník a zastánce dětských práv nominován na Nobelovu cenu za mír. Mezi kandidáty se objevil také jako třináctiletý, a to za humanitární práci ve Východním Timoru, Sao Paulu, Rwandě a v Keni. Současně absolvoval s vynikajícím prospěchem z historie a biologie.
V IQ testech přesáhl maximální bodové ohodnocení, takže jeho IQ můžeme jen odhadovat. Jisté je, že přesahuje hranici 200.
Kim Ung-Yong
Tento Korejec začal mluvit v šesti měsících. Jako dvouletý četl v korejštině, japonštině, němčině i angličtině a v přímém přenosu japonské televize řešil rovnice s integrály. O rok později se stal hostujícím studentem fyziky na univerzitě. V osmi letech ho pozvala NASA na studia do Ameriky. V patnácti letech získal doktorát z fyziky na státní univerzitě v Coloradu. Po návratu do Koreje se zaměřil na stavební inženýrství a získal doktorát.
V Guinessově knize rekordů je uveden jako osoba s nejvyšším IQ na světě – údajně dosahuje hodnoty 210. V současné době žije v Koreji a je vysokoškolským profesorem.
Ale nejenom v cizině se rodí nadané děti. I v česku jsem poznal holčičku, která uměla již v 11 měsících poznat všechna písmena abecedy a ve třech letech si sama četla pohádky. Mohla by klidně nastoupit rovnou do základní školy. Ovšem jak by se cítila mezi o 3 roky staršími spolužáky, to je otázka. Nakonec šla do první třídy v 5 letech, což už nebyl takový rozdíl.
Podpora dětí s vysokým IQ
Kde se tyhle schopnosti u malých dětí berou, když předtím do žádné školy nechodily? Z jedné buňky v ektodermu lidského zárodku krátce po početí (nikdo zatím nezjistil, kde se tam vzala) se postupně vyvine celý lidský mozek a vznikne nejsložitější zařízení na světě na zpracování informací.
A co s takovými dětmi? Zajímavé je, že potřebují stejně zvýšenou péči, jako děti z opačného spektra IQ. Uspokojit jejich hlad po nových podnětech a informacích je někdy hodně náročná práce. U nás jsou děti s vysokým IQ sdružovány a podporovány Mensou ČR, která spolupracuje se školami a školkami, které se nadaným dětem věnují, organizuje logické olympiády, kluby nadaných dětí, setkání rodin i školení metody NTC learning (což je systémový metodický projekt pro učitele předškolních zařízení).
Samotné vysoké IQ svému nositeli štěstí v životě může i nemusí přinést. Je zde ještě mnoho faktorů, jako například emoční inteligence, schopnost sociálního přizpůsobení, prostředí, apod. Takže často to tito lidé mívají těžší, než zbytek populace. Inteligence každého člověka je totiž specifická a v dílčích schopnostech nerovnoměrně rozložená. Některé složky inteligence víc ovlivňuje prostředí – například slovní zásobu a užívání jazyka. Výsledky neverbálních a prostorových úloh v IQ testech zase víc ovlivňují vrozené schopnosti.
V našem programu na podporu rozvoje mozku dětí již v raném věku Miminko+ si neklademe za cíl „vyrobit“ děti s nadprůměrným IQ. Pouze se snažíme využít možností, které připravenost dětského mozku v tomto období nabízí a uspokojit jeho touhu po pořádné „potravě“. A pokud to dětem pomůže postoupit v jejich rozvoji rychleji a správným směrem, budeme spokojeni všichni.
