Komunikace a pohyb – siamská dvojčata.

cvičení s KristýnkouPokud už máte děti, určitě si vzpomínáte na období, kdy se začaly potýkat s jazykem. Na první slabiky, které následovala jednoduchá slova, až po první krátké věty typu „Týna – hrát – tátou – poď“, jak mi kdysi řekla naše Kristýnka. Možná si i vzpomenete i na to, jak vám dítě viselo na rtech a sledovalo vaši řeč či zpěv.

A jakmile se jednou dá jazyk do pohybu, má tendenci se velmi rychle rozvíjet. Do jednoho a půl roku dokáže většina dětí vyslovit padesát slov a rozumět další stovce. Z padesáti se do tří let stane tisícovka slov a za další tři roky je jich už šest tisíc. To znamená, že od narození se učíme v průměru tři nová slova denně.

Kromě slovní zásoby se děti také učí zvukům jazyka a společenskému významu slov. Malé děti sledují tyto vlastnosti už v úžasně raném věku. Hned po narození dokáže každé dítě rozlišovat mezi zvuky každého jazyka na světě. Toto objevila Patricia Kuhl, spoluředitelka Institutu pro výzkum mozku a učení na Washingtonské univerzitě. Děti v tomto věku nazývá občany světa. Jsou připraveny se naučit jakýkoliv jazyk. Co je ale zajímavé na jejich výzkumech s dětmi je to, že v jednom roce už dokážou rozeznávat jen ty zvuky, kterým byly vystaveny v posledních šesti měsících. Je to jakési okno příležitosti v tomto raném věku, které se pak zavře.

Dá se později nějak znovu pootevřít? Vědci zjistili, že nepomáhají žádné nahrávky na různých nosičích. Jediná možnost je sociální interakce – prostě živá bytost musí přijít do místnosti a promluvit cizím jazykem přímo na dítě. Jeho mozek totiž potřebuje stimulaci bohatou na obousměrné informace. A jaký úžasný závěr z toho všeho vědci odvodili? Lidské učení ve svém nejpřirozenějším stavu je v první řadě vztahová záležitost. Malá odbočka. Vzpomeňte si, které předměty ve škole jste měli nejraději a proč. Od koho jste se v životě nejvíc naučili. Podle čeho vás nějaký předmět bavil více a nějaký méně. Škoda, že o tomhle moc neví ani ministerstvo školství ani pedagogické fakulty.

Davi McNeill byl psycholingvista na Chicagské univerzitě a ten ověřil, že gesta a řeč využívaly podobné nervové obvody během našeho evolučního vývoje. Fyzická gesta a pohyb obecně podstatně ovlivňují schopnost verbální komunikace. Připomeňte si, co děláte s rukama, když mluvíte. Přišlo se na to, že lidé, kteří po zranění mozku už nemohli hýbat končetinami, také čím dál víc ztráceli schopnost verbálně komunikovat. Výzkumy u malých dětí potvrdily totéž spojení. Troufám si říct, že to platí nejen u nejmladší, ale i u těch nejstarších občanů.

Dnes víme, že děti nezískají složitější slovník, dokud se nezlepší jejich jemná motorika, ovládání prstů. V jednom z výzkumu prvňáků bylo zjištěno, že skupina, která se navíc 9 měsíců učila i znakovou řeč, byla v porovnání s normální třídou až o 50% lepší v zaměření pozornosti, prostorové orientaci, paměti i vizuální diferenciaci.

Z toho všeho vyplývá závěr, který i je nedílnou součástí Programu na podporu rozvoje mozku dětí již v raném věku na www.miminkoplus.cz, že pro rozvoj komunikace je nutné mít vytvořen ten správný vztah, že bychom měli na dítě mluvit „co se do něj vejde“, tedy při každé příležitosti, a že dostatek pohybu je katalyzátorem tohoto procesu. To je pak nejlepší dárek do kolébky, jaký můžete svému miminku dát.

Hezký den přeje

Miroslav Wilczek

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.