Naučte miminka číst

Přestože řeč je výlučně lidskou charakteristikou, je vklíněna do ohromného světa chování s neverbální komunikací, z nějž velkou část používají také další živočichové. Ovšem ne vždy komunikujeme tutéž věc a komunikace tváří v tvář má nejenom ve zvířecím světě mnoho různých významů.

Kristynka Wilczkova8Získávání sociálních informací zkoumáním obličeje je mocným dílem evoluční historie savců. Ale my lidé používáme své tváře, včetně očního kontaktu, mimo komunikování hrozby také k mnoha dalším účelům. Máme ten nejsofistikovanější systém neverbálních zpráv na celé planetě. Už od raného věku si předáváme neustále velkou spoustu informací svými těly v souladu s našimi úsměvy nebo zamračením. Přestože myšlenku řeči těla obklopuje rozsáhlá mytologie (někdy si lidé dávají nohu přes nohu prostě jen proto, že mají unavené nohy), z jeho studování se vynořilo několik skutečných objevů, z nichž některé mají potencionální význam pro rodičovství.

Významnou skupinou řeči těla jsou výrazy obličeje. Děti milují zírání na lidské tváře. Ta mámina je nejlepší, ale vždycky dávají přednost jakékoli lidské tváři předKristynka Wilczkova6 obličejem opice, psa nebo kočky. Co hledají? Emocionální informace. Jste šťastní? Smutní? Vystrašení? Je to dobře známý zvyk. My všichni trávíme spoustu času čtením ve tváři. Neverbální komunikace člověka může potvrzovat jeho komunikace verbální, ale může ji i podrývat nebo s ní být dokonce v rozporu. Naše vztahy záleží na naší schopnosti tyto výrazy interpretovat. Lidé proto čtou tváře reflexivně, a to lze pozorovat i v první hodině života dítěte. Dovednost se časem rozvíjí, přičemž nejpropracovanější chování u dětí můžeme pozorovat zhruba pět až sedm měsíců po narození.

Někteří lidé se narodí s lepším čtením ve tváři než jiní. A každý někdy hmátne vedle. Badatelé tento jev nazývají Othellova chyba. (Když Othello vtrhne do ložnice své ženy a uvidí vystrašený výraz své ženy, mylně jej interpretuje jako pocit viny a jak to skončilo, to už víte.) Správně dešifrovat tváře jiných lidí může vyžadovat celé roky zkušeností a neustálou interakci s druhými. To je důvod, proč malé děti potřebují ve svých prvních letech trávit spoustu času s lidmi. Ne s počítačem, tabletem nebo televizí. Mozek vašeho dítěte potřebuje interakci s vámi osobně a to pravidelně.                                                                                            

Kristynka Wilczkova5Paul Ekman, profesor z Kalifornské univerzity v San Francisku sepsal seznam více než deseti tisíc možných kombinací obličejových výrazů a vytvořil Kódovací systém výrazů tváře (FACS). Zjistil, že lidé po celém světě vyjadřují podobné emoce s použitím podobných obličejových svalů. Těmito univerzálními základními pocity jsou štěstí, smutek, překvapení, zhnusení, strach a hněv. Což bylo docela překvapivé, protože do té doby výzkum připisoval výrazy obličeje většinou kulturním zvyklostem. Dalším objevem bylo, že vědomá kontrola, kterou můžeme vyvinout nad rysy našeho obličeje je limitovaná, což znamená, že ze sebe vydáváme spoustu spontánních informací. Například svaly obklopující naše oči nespadají pod vědomou kontrolu. Možná právě proto máme tendenci jim více důvěřovat.

Schopnost správně interpretovat gesta a výrazy tváří měla v nemilosrdném dávnověku nesmírnou hodnotu. To proto, že společenská koordinace je ohromná dovednost proKristynka Wilczkova1 přežití, užitečná vždy, ať právě lovíte zvířata větší, než jste vy nebo se prostě jen snažíte vyjít se sousedy. Vedle mnoha dalších výhod sociální koordinace umožňuje koncept týmové práce. Většina vědců je přesvědčena, že schopnost pracovat jako tým nám dovolila jaksi přeskočit naši jinak dosti oslabující fyzickou neohrabanost. Schopnost spolupracovat ve vysoce rizikovém prostředí vyžaduje okamžitou, důvěrnou znalost záměrů a motivací druhých.

A to platí i v dnešní době. Umění číst a interpretovat správně různá gesta a výrazy jsou jedním z předpokladů úspěchu v práci i soukromém životě. Dnes, když má někdo těžkosti se čtením emocionálních informací na něčím obličeji, je nazýván autistou. Týmová práce je pro takové dítě velice těžká. Chcete, aby vaše dítě směřovalo k úspěchu? Podpořte jej ve zvídavosti a vývoji jeho neverbálních dovedností. Naučte miminka číst. Třeba tak, jak je to v lekcích programu na podporu rozvoje dětí již od raného věku „Miminko plus“ na stránkách www.miminkoplus.cz.

Přeji vám hodně úspěchů.

Miroslav Wilczek

Komentáře

  1. Jana napsal:

    A proto bychom se měli na děti usmívat jak to jen jde. Sama si pamatuji, některé zakaboněné tváře z dětství, co mi utkvěly v paměti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.