Odložená imitace

Ne, nebojte se, není to článek o kusu salámu někde v rohu lednice, jak si možná někteří starší z vás se slovem imitace mohou asociovat, ale o tom, co zažívají všichni, i když si to často ani neuvědomují. Určitě znáte situace, kdy se vaše malé dítě vyjádří v nejméně vhodnou chvíli výrazem, kterým si ulevil před měsícem tatínek, když mu něco nešlo spravit nebo vám zopakuje „scénku“ s vaším partnerem týden zpátky, i když to vypadalo, že je zaujato stavěním kostek ve vedlejším pokoji.

Schopnost reprodukovat chování i po jeho pouhém jediném zhlédnutí se nazývá odložená imitace a záleží hlavně na rodičích, v jakém směru se projeví. Je to úžasná schopnost, která se rozvíjí nesmírně rychle. Roční holčička si může pamatovat událost ještě týden poté, co jí byla jedinkrát vystavena. V době, kdy je jí skoro rok a půl, dokáže napodobovat událost čtyři měsíce po jejím jediném zhlédnutí. Je to schopnost, která ji nikdy neopustí, což je skutečnost, kterou zná reklamní průmysl již několik desetiletí. A stejně tak neopustí i vás, rodiče. Důsledky jsou ohromné. Jestliže si batolata dokážou uchovat v paměti složitou řadu událostí po jediném zhlédnutí, představte si, co všechno do sebe vstřebávají, když se dívají na chování svých rodičů každý den, 365 dnů v roce. Odložená imitace pomáhá vysvětlit, proč jsme stále tak náchylní k opakování chyb svých rodičů, ještě roky poté, co už s nimi netrávíme každý den a máme svoji rodinu. Určitě jste si říkali, zejména v pubertě, že takhle se ke svým dětem v životě chovat nebudete a tyhle „blbé“ návyky … (dosaďte si podle svého), nechcete ani vidět. A jak to dopadlo? Jak stárneme, stále více své rodiče imitujeme. A nejen rodiče.

Téma odložené imitace souvisí i s jinými aktivitami dětí, než jen sledování rodičů a blízkých osob kolem. Mezi ty hodně důležité patří v posledních desetiletích i sledování televize. Před televizí tráví dnešní děti daleko víc času, než dřív. Například Američané ve věku dvou a více let dnes tráví před televizí více než 4 hodiny denně, což je o 20 % víc, než před 10 lety (údaj je z roku 2013). A na televizi se dívají také stále mladší děti. Americké děti ve věku do dvou let trávily před obrazovkou různých médií dvě hodiny denně. Skoro polovina slov, kterým je „moderní“ člověk v dnešní době vystaven, pochází z televize. Skutečnost je taková, že celkové množství času, který by dítě do dvou let mělo strávit sledováním televize, je nula.

Televize také snižuje rozpětí pozornosti a ničí schopnost její koncentrace.  S každou hodinou denně navíc, kterou stráví sledováním televize dítě mladší tří let, stoupá pravděpodobnost vzniku poruch pozornosti ve věku sedmi let asi o 10%. Předškolák, který sledoval televizi 3 hodiny denně, bude mít tedy o 30% vyšší pravděpodobnost vzniku poruch pozornosti než dítě, které se na televizi nedívalo. A stejně ničivé dopady na malé děti má i samotná zapnutá televize, na kterou se nikdo nedívá a tvoří „kulisu“ života rodiny.

Výzkumy raného vývoje mozku ukazují, že nemluvňata a batolata mají kritickou potřebu přímých interakcí s rodiči a dalšími členy rodiny pro zdravý růst mozku a rozvoj příslušných sociálních, emocionálních a kognitivních dovedností. Současné výzkumné projekty se věnují potencionálnímu dopadu televize na školní známky a předběžné výsledky ukazují, že televize ovlivňuje výsledky jak ve čtení, tak v osvojování jazyka. Možná ještě škodlivější účinek televize je v tom, že odvádí děti od tělesného cvičení. A jak je známo, pohyb je jedním ze základních podmínek pro dobrý rozvoj mozku nejen u dětí, ale platí to pro všechny věkové skupiny. Tam, kde jsou děti od malička v prostředí plném pohybu, je nejlepší předpoklad, že budou mít kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec i v pozdějším věku.

A jak je to s různými vzdělávacími programy na CD a DVD nosičích. Vědci z Washingtonské univerzity zveřejnili výzkum testující produkt firmy Disney (DVD Baby Einstein) a výsledky byly zničující. Testované DVD neměly žádný pozitivní dopad na slovní zásobu cílové skupiny dětí od 17 do 24 měsíců. Některé jim dokonce ubližovaly. Protože s každou hodinou denně, kterou děti strávily sledováním DVD a videí pro děti, chápaly malé děti v průměru o šest až osm slov méně, než děti, které se na videa nedívaly. (Firma Disney později v tichosti odstranila z názvu slovo vzdělávací a nabídla vrácení peněz všem, kteří si DVD koupili.)  Z vlastní zkušenosti mohu maximálně doporučit pro ty nejmenší krátká videa Sparkabilities, která slouží jako doplněk metody rozvoje mozku Play Wisely (více na stejnojmenných stránkách).

Musím však ještě doplnit v zájmu objektivity, že u dětí od 5 let a výše některé pořady, zejména ty interaktivní, výkon mozku zlepšují.

Jaké z toho všeho vyplývají závěry? Nechte televizi vypnutou, dokud nejsou dítěti aspoň dva roky. Asi se to špatně čte rodičům, kteří si potřebují občas odpočinout, ale v rámci možností se o to snažte, protože unavení a naštvaní rodiče jsou pro dítě taky nebezpeční. V pozdějším věku pomozte vybrat svým dětem pořady, které skutečně prožije, v lepším případě ve vaší přítomnosti. A žádnou televizi do dětského pokoje. (Bohužel, podle výzkumu Mediaresearch z roku 2011 má u nás televizi v pokojíčku 36% dětí ve věku 4 – 6 let.) Děti s vlastní televizí v pokoji dosahují v matematických a jazykově uměleckých testech horší výsledky než děti s televizí v obývacím pokoji. Vyhnete se tak nepříjemnému důsledku odložené imitace v pozdějším věku. A pokud máte čerstvě narozené miminko, zapojte se do programu na podporu rozvoje mozku dětí od raného věku na www.miminkoplus.cz. Tento interaktivní program mezi vámi a vaším miminkem vám v pozdějším období připraví tu nejpříjemnější odloženou imitaci, kterou si umíte představit.

Miroslav Wilczek

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.